Vánoční šílenství

16. prosince 2013 v 18:50 | Raina |  Úvahy ∙ Zamyšlení
Pomalu kráčím temnotou.
Jen pár lamp ve večeru zářících
do ulic prázdných, po lidech prahnoucích,
ozařují cestu mou.

Černí ptáci na svět ze svých trůnů shlíží,
stíny stromů tiše se za mnou plíží.
Daleko kolem nikdo již není,
nikdo mě už nezachrání.

Zmrzlý sníh křupe mi pod botami,
vítr mi šeptá: "Zůstaň tady."
Já však jdu dál ulicemi,
vždyť pár dní je před Vánocemi.

Již bílé světlo zřím,
má pouť končí tady, to vím.


Naposledy nadechnu se Vánocemi provoněného vzduchu,
a jdu: Jdu do obchodního domu,
hledat dárky v tom vánočním shonu.


A ano, psala jsem to z takového "momentálního" pohledu na Vánoce, jelikož si teď říkám ‒ jakožto každý rok ‒ proč jsem dárky nesháněla dříve? Ještě pořád si totiž mou imaginární kolonku "dárky" odškrtnout nemohu, a tak bude i tento rok pro mě tradicí shánět vše na poslední chvíli.

A jak jste na tom s dárky vy?

 


Komentáře

1 aralklovkyne aralklovkyne | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 20:00 | Reagovat

No, já už všechno potřebné mám už měsíc předem :D Je pro mě lepší, nakoupit si to dříve, když to ještě není tak drahé a pak jenom čekat... i když nevýhoda je taková, že pak už jsem nedočkavá a ty dárky by jsem jim už chtěla dát teď :D A moc pěkná básnička (a výstižná)

P.S.: holka drž se! Mám tvůj blog v oblíbených! A jestli jsi smutná z toho, že se ti někdy moc nezobrazují komentáře, nezoufej, tímto si prošel každý bloger a já už jsem tu dýl a zatím jsem z té "samoty" moc nevyšla :)

2 Raina Raina | Web | 18. prosince 2013 v 20:37 | Reagovat

[1]: Nevím, o komentáře mi zas tolik nejde, na to, že jsem dohromady vydala 6 článků tu neočekávám komentáře po stovkách či desítkách. A děkuju za přidání do oblíbených ^^

3 Vendy Vendy | Web | 26. prosince 2013 v 11:55 | Reagovat

Dobrý rozdíl mezi kouzlem předvánočního večera (rozsvícené lampy, procházka v ulicích) a tvrdou realitou komerce (cíl cesty - obchoďák.).
Ke kupování dárků na poslední chvíli - taky můj věčný problém. Každoročně si slibuji, že poslední dárky nakoupím do 10.prosince, cukroví budu mít napečeno do 15.prosince a od 15. se budu jenom bavit, chodit po trzích, pozorovat předvánoční cvrkot a užívat si těch dnů.
A jak to skončilo? Že ještě třiadvacátýho jsem kupovala celofánové sáčky pro zabalení dárků.
Na druhou stranu, kdyby tak uvažovali a konali všichni, obchodníci by to mohli před vánoci zabalit, protože by neměli žádné kšefty... .-)

4 Vendy Vendy | 26. prosince 2013 v 11:57 | Reagovat

P.S. určitě si své čtenáře najdeš, každý začátek je těžký. Nedívej se na komentáře v počtu několika stovek, tam jde většinou o komentáře jalové, kde se autor ani neobtěžuje se čtením článku. Tobě bude stačit, až ti tady bude chodit pár (desítek)lidí, kteří budou skutečně psát k tomu, co dáš na blog. Vydrž!

5 Diarsie Diarsie | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 13:33 | Reagovat

Naozaj krásna báseň, koniec bol naozaj výstižný.
Je síce príjemné vyberať, kupovať a dávať darčeky našim blízkym ale sú na Vianociach naozaj to najdôležitejšie? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.