Listopad 2013

Kdo jsem?

25. listopadu 2013 v 17:00 | Raina |  Autorka
(Ano, tohle není jenom náhodný vygooglený obrázek. Takhle nějak vypadám.. Tedy: Takhle nějak bych chtěla vypadat. Ve skutečnosti jsou totiž moje vlasy kudrnatější, oči nenápadnější... a také nevypadám jako animovaná postavička.)




Takže, čím bych začala? Mé pravé jméno je Lucka, ale budu tu vystupovat pod přezdívkou Raina (což je opravdu neočekávané v porovnání s názvem mého blogu), čímž bych také chtěla poděkovat správcům blogu, že mi toto jméno uvolnili od předchozího majitele. Už si ani pořádně nepamatuji, kde jsem k tomuto pseudonymu přišla, ale už se nějakou chvíli táhne se mnou. Tuším ale, že jsem jeden čas potřebovala nějaké krátké a přitom hezky znějící jméno. Přeskakovala jsem z českého jazyka do anglického, z anglického do latiny a z latiny se vracela zpět k jazyku českému. Všechna jména na mě byla příliš dlouhá, krkolomně vyslovitelná nebo prostě nehodící se k mé osobě. (Teď to říkám, jakoby mě tohle jméno nějak extrémně popisovalo. Inu, co už…) A pak jsem se podívala z okna a docvaklo mi to - Rain-a. Jednoduché. Hezké. Výstižné.
Na první pohled jsem celkem uzavřená - možná i nepřístupná - osoba potulující se ve světě někde daleko za tím naším. Ti, co mě ale znají, vědí, že nejsem pouze takový člověk.Já sama bych se popsala jako stydlivou, nerozhodnou, na druhou stranu ale upřímnou a kamarádskou. Ale tak, nebudu tu přeci vypisovat mé kladné vlastnosti - samochvála smrdí. Je na ostatních, aby posoudili, jaká doopravdy jsem.
Mezi moje záliby patří kresba, malba, spaní psaní, hra na klavír ‒ a vůbec umění všeho druhu, kterému bych se v budoucnu chtěla věnovat. (Ještě ten problém vybrat si, jelikož je tolik oborů zabývajících se uměním, až se v tom někdy ztrácím…) Ráda se také zachumlám pod peřinu a ponořím se do nějaké knížky nebo trávím čas s přáteli. Mnoho mého volného času však zabere sedění nad notebookem bez nálady dělat něco užitečnějšího či sledování anime. Ano, anime ‒ kdyby mi tohle řekl někdo před rokem, nejspíše bych se mu vysmála. Pak jsem se ale jednoho dne dostala na stránku odkazující na anime jménem Death Note a já se musela podívat, co na tom všichni vidí. No, shrnu to - během pár dní jsem zhlédla všechny díly… A tak to začalo.
Co se týče hudby, poslouchám metal a rock. Mezi mé nejoblíbenější kapely patří například Guns n' Roses, Skillet, Linkin Park, Avenged Sevenfold, Papa Roach a spoustu dalších. Hned za "tvrdšími" interprety se umisťují skupiny jako je Two Steps From Hell, Ludovico Einaudi a další hudebníci tohoto žánru. Nepohrdnu ale žádnou kapelou (pokud to tedy nebudou individua jako One Direction a podobně) a ráda si poslechnu i interprety, které mi někdo doporučí.


Tak, vypadá to, že jsem dala do kupy asi všechno, co jsem chtěla. Jestli jste to dočetli až sem, máte u mě koláček, jelikož zrovna popis osoby jako jsem já žádný trhák ani další Harry Potter není.


Začínám.

20. listopadu 2013 v 16:45 | Raina |  Blog
Píše se 20. listopad roku 2013 a jeden snílek se po dlouhé době rozhodl založit si vlastní blog. Jinak řečeno: jsem ráda, že vás mohu uvítat v mém světě.

Co od tohoto blogu můžete očekávat po té obsahové stránce? Jak často bude publikovat články? Abych se přiznala, sama netuším, jelikož nejsem zrovna ten typ člověka, co si všechno naplánuje. Moc dobře totiž vím, že bych si začala věci následně upravovat, jak se mi zlíbí - nebo spíše hodí. Uznejme, člověk je tvorem líným a já si nebudu hrát na nějakou vyjímku. Řekla bych ale, že obsah bude takovým odrazem mých koníčků. Věcí, které mě opravdu baví. …Zatím jsem vám toho moc neřekla, co?… Takže, ráda bych zde publikovala svou tvorbu ‒ jak povídky, zamyšlení a úvahy, tak i kresby, malby, možná i animace a kdo ví, co si ještě vymyslím. Ráda ale nemám pouze umění. Jsem velkým nadšencem do anime, filmů a knížek.
O samotném blogování můžu říci, že nejsem úplný začátečník. Pravdou ale je, že můj první a jediný blog jsem psala před asi třemi roky a obsah článků se sotva rovnal nule. Po chvíli mě blogování přestalo bavit a blogu jsem zanechala. Od té doby mi ale blogový svět nějakým způsobem chyběl a po čase ‒ ano, trvalo mi to celkem dlouho ‒ jsem se rozhodla blog znovu založit. A můžu jenom doufat, že mi teď to blogové nadšení vydrží déle než minule.


Takže vás tu ještě jednou vítám a doufám, že to nebude naposledy, co navštívíte tento blog.